… a z popela se zrodil fénix

Prach a popelTak jsme se dočkali. Na závěrečný díl trilogie Oko za oko jsem se těšila jako malé dítě. Není se čemu divit – Jenny Hanová a Siobhan Vivianová nechaly čtenáře na konci druhého dílu se spoustou nezodpovězených otázek. Stály však odpovědi za to?

Pokračování se vyvinulo směrem, kterým byste to možná nečekali, a to především mezi postavami. Z rozpáleného tria zbyl skutečně jen popel a prach a můžeme sledovat, jak se charaktery postav ukazují v ostrém světle…

Continue Reading

Vše, co jsme si nikdy neřekli

“Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, ale každá nešťastná rodina je nešťastná po svém.”

Tolstého citát popisuje úspěšnou prvotinu Celeste Ng až příliš dobře. Ng, americká autorka s čínský původem, nám předkládá pohled do jedné takové nešťastné rodiny. Ostatně to je čtenářovi jasné už od první věty: “Lydia je mrtvá.” Když ale budete číst dál, pochopíte, že celá rodina byla nešťastná už dávno před tou smrtí – jen si to nikdy neřekli…

Kniha není příliš obsáhlá, co se týče postav. Autorka se soustřeďuje především na pět členů Leeovy rodiny. Malý počet postav se jí však rozhodně vyplatí – každá z postav má dostatek prostoru k vykreslení charakteru, což Celeste Ng zvládá na jedničku. Leeovi jsou tak lidští, tak opravdoví, že je nelze vnímat pouze jako postavy z knížky, ale jako skutečné lidi. Přesto ale mezi nimi a čtenářem nedojde k úplnému vcítění, a to díky skvěle zpracované er-formě, která nám poskytuje pohled z dálky, odněkud z mrazivé výšky…

Continue Reading

Sci-fi, nebo dnešní realita?

Varování před technologickým pokrokem, život ve světě přehlceném komunikací, telepatie a kapka romantika – témata knížky Slyším tě všude zdánlivě vlastně nepřichází s vůbec ničím novým. Nebo ano? Pokud si říkáte, že tohle není nic pro vás, protože prostě nepatříte mezi skalní fanoušky science fiction, prosím, pokračujte ve čtení. Já si to myslela, byla jsem vedle a vy budete také.

Ocitáme se v prostředí firmy pro vývoj mobilních telefonů. Světem zrovna otřásla novinka v podobě zákroku EED, díky kterému můžete cítit emoce svého partnera. Úžasné, že? No… I přes varování spousty lidí se k tomuto zákroku odhodlá Briddey Flanniganová se svým přítelem. Vše ale dopadne úplně jinak a její život dostává nečekaný spád…

Je to možná až smutné, ale kniha vůbec nepůsobí jako sci-fi, a to i přesto, že se věnuje tématu budoucnosti. Ta budoucnost je ale natolik blízká, neboť svět a technologie se vyvíjí tak rychle, že vám to ani jako budoucnost nepřijde. Místo toho se připravte na dávku humoru a romantiky. Nechybí ani otravná hrdinka, upřímně, Briddey může člověku pořádně lézt na nervy, ale od toho je tu Schwartz, který je jednoduše boží a celé to vyrovnává.

Continue Reading

Oko za oko?

Když holky spojí síly dohromady, může z toho vzniknout něco velkého. V případě hlavních hrdinek knihy Oko za oko to rozhodně platí, v případě jejích autorek, Jenny Hanové a Siobhan Vivianové to platí dvojnásob.

Tři středoškolačky – Lilla, Kat a Mary – nejsou žádné velké kamarádky. Navzdory všem rozdílům ale mají děvčata jedno společné, chtějí se pomstít. Rozhodnou se proto spojit a vytvoří plán, jak dát všem, kteří jim ublížili, co proto… A zdá se, že jsou schopné čehokoliv, aby dosáhly svého.

Continue Reading

Jak mi Možná jednou složilo srdce

Nejnovější knížka od Colleen Hooverové na našem trhu vypráví příběh dvou mladých lidí. Sydney, která se zrovna rozešla s přítelem, a Ridge, neslyšící chlapec, který upřímně miluje svou přítelkyni Maggie. Oba spojuje jedno – láska k hudbě. Aniž by si to přáli, jejich vzájemná přitažlivost roste a vznikají mezi nimi city, kterým nelze zabránit… O tom, že občas lidé potkají toho pravého. Jen v nepravý čas.


Když jsem si knížku nesla z knihkupectví, nepočítala jsem s tím, že by mě nějak zasáhla. (Ale mohlo mě to trknout, je to přece Colleen Hooverová!) Koupila jsem si ji, protože jsem nevěděla co a hluchota jedné z hlavních postav byla dostatečné lákadlo, neboť se o neslyšící celkově hodně zajímám. Ale nakonec jsem vlastně dostala mnohem víc, než ukojení zvědavosti.

Znáte ten pocit, kdy si po dočtení knížky uvědomíte, jak moc jste ji potřebovali? Zrovna v tu chvíli, zrovna tahle přesná slova, zrovna ty pocity. Po takových okamžicích vždy cítím obrovskou vděčnost k autorce, že mi ta slova dala. Protože jsem je fakt potřebovala číst.

Mimo to všechno, znovu jsem si připomněla, jak božsky umí Colleen psát. Líbí se mi, jak skládá slova za sebou, jak si s nimi hraje, jak je podává. Čte se to samo a navíc u toho má lyrická dušička jásá a chvěje se. Ale jak řekla sama Colleen, Možná jednou není jen knížka. Je to hodně o hudbě a všechny písně, které postavy napsaly, se dají doopravdy přehrát. Dává to příběhu najednou zcela jiný rozměr. (A určitě si doporučuji najít si texty v angličtině a číst je v ní, neboť ty české překlady mě docela ničily.)

Někdo mi řekl, že bych neměla takové knížky číst. Protože takhle to ve skutečnosti není, protože to pomáhá růstu mé naivity a očekávání. A mě ta myšlenka provázela po celou dobu četby. Ale pak, někdy mezi posledními řádky, jsem změnila názor. Protože to za to stojí. Vyplatí se čekat na své jednou, i když třeba přijde jen možná.

Shrnu-li to, vytvořila jsem si po velmi dlouhé době ke knížce pouto. Hodně mě ovlivnila, mé myšlenky, mé pocity, mě. Jasně, mohla bych vypsat chyby a výhrady, které k příběhu mám, protože by se našly. Chování hlavní hrdinky, nějaké scénky, kapka předvídatelnosti atd. atd. atd… Ale v tuhle chvíli mi to nepřipadá důležité. Dovolím si na závěr citovat Rainbow Rowellovou: “She looked like art, and art wasn’t supposed to look nice; it was supposed to make you feel something.” Tak vnímám to, co Colleen vytvořila.

Pochopím, když na vás kniha nezapůsobí tolik, jako na mě. Pevně věřím, že ne každému přinese tak silný zážitek. Tentokrát je to velmi subjektivní hodnocení. Ale pokud máte rádi knížky v tomto žánru, či přímo od této autorky, určitě nešlápnete vedle a bude se vám kniha Možná jednou přinejmenším líbit.

Já jsem ale vážně potřebovala číst cítit něco takového. (A jo, samozřejmě, že jsem u toho brečela. ;))

Název: Možná jednou, Originální název: Maybe someday, Autor: Colleen Hoover, Nakladatelství: Yoli

Continue Reading

Romantika, která neomrzí

Zápisník jedné lásky, Milý Johne, Poslední píseň. Že vám to něco říká? Ještě aby ne, knihy amerického spisovatele Nicholase Sparkse musí znát (nejen) každý milovník romantiky. A letos u nás vyšla jeho další kniha – Ve tvých očích . 


Tentokrát nám autor předkládá příběh dvou hrdinů – Colina a Marii. Ti dva jsou jako černá a bílá, zkrátka úplně odlišné osobnosti. Ale jak se říká, protiklady se přitahují, a tak se do sebe velmi brzy zamilují. Objevují se ale překážky v podobě Colinovy nezkrotné povahy a Mariiny nebezpečné minulosti… Dokáže to jejich láska překonat?

V knize si autor udržel svůj obvyklý styl, na který jsou jeho čtenáři zvyklí. A jako u žádné z jeho knih nejde jen o obyčejný romantický román. Nyní se romantika promítá s jemně detektivní zápletkou, spojenou s Mariinou minulostí. Ne každému to musí sednout, ale na druhou stranu to může nalákat ty, kteří příliš romantiky nemají rádi. Určitě však četba neurazí ani Sparksovy zaryté fanoušky, přestože se nezařadí mezi jejich nejoblíbenější knížky. I přes ty až thrillerové prvky se jedná o velmi romantickou knížku.

A romantiku Nicholas Sparks prostě umí. Znovu ukázal, jak umí vykreslit charaktery postav, které jsou živé, své a opravdové. Takové, ke kterým si lze vybudovat nějaký vztah. Rozhodně je kniha schopná chytit někoho za srdce a nikdo, kdo má literaturu od Sparkse rád, nebude zklamaný, přestože mezi jeho nejlepší díla Ve tvých očích asi nepatří.

Continue Reading

The Miseducation of Cameron Post

Literární debut americké autorky přináší příběh mladé, zmatené dívky. Zahrnuje několik let jejího života na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let minulého století.

Hlavní hrdinkou je Cameron Post, jejíž rodiče zemřeli při autonehodě jen několik hodin poté, co poprvé políbila dívku. Cameron se musí nastěhovat ke své staromódní babičce a silně věřící tetě Ruth, díky čemuž je dívce vtloukáno do hlavy, že homosexualita je hřích. Životem Cameron však projde několik dívek, s kterými jde o víc než přátelství. A je to právě Coley Taylor, krásná a nádherná Coley, Camina nová kamarádka, která se jí stane osudnou. Cameron je svou rodinou poslána na léčbu, kde se musí naučit popírat to, kým opravdu je.


Na knížku o Cameron Post jsem narazila náhodou. Před několika lety jsem se poohlížela po knize s LGBT tématikou a tehdy na mě vyskočila právě tahle – tak jsem si řekla, proč ne? Několik let mi trvalo, než jsem se dostala přes prvních pár stránek, ale pak najednou jsem se nemohla odtrhnout.

Hned na začátek upozorním, že knížka není vhodná pro ty, kteří nejsou zvyklí číst v angličtině. Autorka si s jazykem opravdu hraje, má širokou slovní zásobu a v knize se objevují rozsáhlá souvětí. Pokud se ale čtenáři podaří pochopit cizí jazyk, stojí to za to. Přestože knížka je psána anglicky, četla jsem a četla po nocích, protože jsem zkrátka potřebovala vědět, jak to celé dopadne.

Společně s Cameron jsem cítila její pocity – její strach, její vztek, její touhy, její smutek.  Probudila ve mně silné emoce, jednou či dvakrát jsem musela knihu zavřít a projít si v klidu hlavě, co se v příběhu zrovna událo. Což je pro mě znakem skvělé knížky. Přestože jsem nerozuměla všem slovům, emoce mluví zcela jasně.

Jsem si jistá, že knížka neosloví jen mladé dívky, které mají zmatek ve své sexuální orientaci jako Cameron, ale také ostatní mladé lidi i dospělé. Nakonec, ten příběh není o životě lesby. Je to příběh o hledání a nacházení sebe samotného, je to o lásce a o zmatcích, které přináší dospívání.

Název: The Miseducation of Cameron Post, Autor: Emily M. Danforth, Nakladatelství: HarperCollins

Continue Reading

PS: I Still Love You

Sympatická americká spisovatelka Jenny Han si mohla získat srdce českých čtenářek svou sérií Léto (nakl. Jota) či knihou Všem klukům, které jsem milovala, kterou jsem si oblíbila i já. Tento sladký, ale originální dívčí románek má ovšem pokračování a vychází v nakladatelství CooBoo už letos v červnu. Je na co se těšit? 


Ačkoliv to Lara Jean Covey nečekala, znovu se zamilovala do Petera, své lásky z dětství, jemuž byl nedopatřením poslán starý milostný dopis. Závěr prvního dílu zůstal nehezky otevřený a tak jsem ráda, že Jenny navázala přesně tam, kde skončila. Lara Jean je zamilovaná do Petera a neví, co s tím dělat, a pak se na scéně objeví John Ambrose, další kluk z její minulosti, a její srdíčko je náhle úplně rozpolcené…

I have heard people say that the more you like someone, the more you think they are beautiful even if you didn’t think so in the beginning.

Už z prvního dílu jsem byla vážně nadšená, přečetla jsem jej rychleji, než bych očekávala a trochu se bála, že pokračování bude jen slabý odvárek. To jsem se ale pěkně spletla. Na rovinu přiznávám, že druhý díl se mi tentokrát líbil ještě o něco víc.

První díl byl suprový a tohle ještě suprovější. Doslova jsem hltala řádek za řádkem a nemohla se knížky nabažit. Ne každý dívčí román je tak osobitý, tak záživný, originální a krásně napsaný. Poprvé jsem se s vskutku povedeným dívčím románkem setkala v případě Perkinsové a jejím Polibku pro Annu, nicméně Jenny Han u mě tímhle kouskem zabodovala ještě víc.

Má to navíc ještě jednu úžasnou věc, již první díl neměl – John Ambrose. <3 Peter nikdy nebyl zrovna můj velký oblíbenec, ale tomuhle sympatickému blonďákovi jsem zcela podlehla! Ne, není to jen proto že je blonďák.

Na oddech je to perfektní volba. Celá série je taková roztomile zaláskovaná, půvabná a zkrátka povedená a myslím, že se zalíbí každé dívce s alespoň trochu romantickou dušičkou. A pokud jste již četli první díl, pak ani chvíli neváhejte, neboť vám zaručuji, že pokračování je ještě lepší.

Continue Reading